Vigilie

Jakub Kujan (1983) se narodil v v Mostě. Po dokončení střední průmyslové školy stavební bydlel dva roky v Praze. Poté studoval v Ústí nad Labem dějiny umění, filozofii a historii. Od roku 2001 hrál v punkové kapele Linka 23 a pak přesedlal na jazzrockové Tesilové vlny. Od svých 26 let se věnuje psaní poezie a krátkých próz. Jeho publikování nebylo nijak nápadné. Své první pokusy o poezii prezentoval v internetovém časopisu Divoké víno, v pořadu Mirka Kováříka Zelené peří a v časopisu Host. Poté se na několik let odmlčel. V současnosti žije v Litvínově a pracuje jako dělník. Toto je jeho první kniha. 1Tvá krása urazila mnoho žen.Pověděl tak, aby ho slyšeljen její úsměv na sklenici od piva.Byly večery, kdy se modlila,až k tvému srdci, s nímž nebylo možnéhrát basket.Zvíře je vždy, váš mlčící svědek,kterému jste neodpustili jeho setrvání v ráji.Člověk je váš vrah, jenž nemá smlouvu na neurčito.Země materiál, kterým platíte za sebezničení.A váš život? Sladký trest herců bez angažmá2Je zapotřebí rozloučit se s otcem.Jeho oči – věčnost, která žárlí.Stisk ruky – něžnost při čistění pěchotní zbraně.I čtrnáct dní před smrtí pracoval s vervou,jako by měl odjet stavět katedrálu.Co pant do vrat, to kámen, který po něm hodili,Co poklek, to pokora na poslední chvíli.A co pohled, to láska otce k synovi,která o nás mlčela3Přál sis, aby se jaro upilo místo tebe.Nicotu nelze opít a konci je odepřena žízeň.Byl jsi zapomenut vlastním domem,který se tě bojí víc, než démona na obraze.Naděje, nikým neočekáváná je probuzena z Šavelova snu,a jde všem oznámit, že se sama musí zničit.Tvůj přítel celá léta plánuje sebevraždua čeká na nejvhodnější literární manuál. I když jste hříšní, není pro vás v pekle místo.Nakonec skončíte jako preparovaný homo sapiens v muzeu