de Benoist Alain – Knihkupectví Petrkov

O rasismu

Knihkupectví Petrkov — Mon, 18 Aug 2025 22:00:00 +0000

K tvrzení, že „věda existenci ras vyvrací“, existuje podstatná a velmí zvláštní námitka. I kdyby existence ras byla nesprávná, je třeba přezkoumat slovo „vyvrací“. Jinými slovy, působí rasistická ideologie na úrovní „dokazování“ a „vyvracení“ nebo spíše na úrovni výkladu? A dále, je možné se kvůli určení pravdivosti či nesprávnosti různých ideologií obracet k „vědě“, aniž bychom upadli do zcela obyčejného scientismu? Prohlašovat, že se rasistické teorie minulosti prosazovaly pouze na pseudovědeckých základech, může uklidňovat zaryté antirasisty, pravda to však není. „Vědecká“ způsobilost řady rasistických autorů, od Linnéa a Blumenbacha k Otmaru von Verschuerovi či Vacherovi de Lapouge a mnoha dalších, je nepochybná. Bylo by mylné s mnoha rasisty věřit, že rasismus je vědecky pevně podložený, nebo s mnoha antirasisty uvěřit, že dnes kontorverzní autoři jsou jen „pseudovědci“.

Za horizontem lidských práv

Knihkupectví Petrkov — Wed, 30 Jul 2025 01:53:58 +0000

Ideologie lidských práv se stala sekulárním náboženstvím naší doby. Má svá dogmata, své svaté, své mučedníky, své křížové výpravy a svou inkvizici. Ačkoli byla formulována s úmyslem zabránit tyranii a přinést svobodu, nakonec se sama stala svazující.
Autor v této knize zkoumá dějiny lidskoprávního diskurzu, jeho předchůdce a jeho současné dopady na společnost. Odhaluje člověka antiky jako neodlučitelného od svého rodu či komunity. Sleduje dlouhou cestou od toho, jak rané křesťanství přisoudilo každému člověku nesmrtelnou duši, až po současné zbožštění člověka jakožto egoistického jednotlivce.
Poukazuje na kulturní a historickou relativitu lidských práv. Jejich absolutizaci a univerzalismus považuje za formu západního etnocentrismu.
Vrhá světlo na jejich ideologizaci v prospěch západních zájmů a globalizace a především poukazuje na jejich atomizační a dezintegrační dopady na společnost.

Být pohanem

Knihkupectví Petrkov — Wed, 30 Jul 2025 01:29:18 +0000

Proč jsem napsal tuto knihu? ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání; toho, co je Evropanům původní už od prehistorie, a co je v Evropě skrytě přítomné dodnes, protože christianizace to mohla potlačit, ale nikdy to nemohla zničit.
Kniha Být pohanem byla vydána ve Francii roku 1981. Německý překlad přišel o rok později. Italsky vyšla roku 1984, nizozemsky 1985, v roce 2004 anglicky, rusky a španělsky, a v roce 2009 maďarsky. Uplynulý čas jí nic nevzal na aktuálnosti, naopak: kulturní, náboženské, filosofické a i politické rozpory, jež kniha odhaluje, jsou čím dál tím naléhavější.

Demokracie jakožto problém

Knihkupectví Petrkov — Tue, 29 Jul 2025 23:23:43 +0000

Demokracie představuje problém: problém ve smyslu otázky, kterou je nutné vyřešit. Alain de Benoist v této krátké knize bourá zažité předsudky o demokracii a ukazuje, že evropskou civilizaci provázela již od počátku. Dokládá, že problémem není samotná idea demokracie, nýbrž její současné chápání a praxe. Demokracie je vláda lidu, a zatímco liberální demokracie chápe lid jako pouhý součet atomizovaných jednotlivců, de Benoist jej chápe jako konkrétní kulturně-historickou kontinuitu. Tvrdí, že cílem liberální demokracie je depolitizace veřejného života, redukce dějinotvorného vládnutí na pouhé technické řízení. Liberální demokracie může vést k vládě odborníků neboli "liberální nedemokracii".
Dosažení efektivní demokracie je možné posílením prvků přímé vlády lidu, zavedením možnosti odvolání volených zastupitelů, jakož i návratem k chápání občanství jakožto podmíněného sounáležitostí k společenství, jež stojí na sdílených hodnotách. Autor zdůrazňuje, že efektivní demokracii jsou vlastní mnohé prvky, které jsou v současnosti potlačovány. Preferuje takové pojetí demokracie, které vedle principů svobody a rovnosti neopomíjí ani kulturně-historické bratrství.
Český překlad původního textu z roku 1985 je doplněn dvěma autorovými pozdějšími esejemi.