Heczková Libuše – Knihkupectví Petrkov

Volání rodu

Knihkupectví Petrkov — Mon, 18 Aug 2025 22:00:00 +0000

Kniha shrnuje texty Petry Hanáková, Libuše Heczkové, Evy Kalivodové a Kateřiny Svatoňové, které v letech 2005–2011 v rámci Centra genderových studií FF UK společně promýšlely možnosti genderové analýzy v literární, filmové a kulturní teorii a kritice. Texty vzniklé v této době ukazují nezpochybnitelnost genderového úhlu pohledu, ale zároveň také jeho úskalí. Kniha je členěna do tří kompaktních – a možno říci i kontroverzních – částí, jejichž názvy jsou příznačně inspirovány filmem Věry Chytilové Ovoce stromů rajských jíme – „Zakázané ovoce“ je věnováno metodám genderového psaní, „Vyhnání z ráje“ shromažďuje konkrétní filmové a literární analýzy a „Očistec“ tematizuje zejména záludnosti ženské tvorby. Kniha spojuje odborné statě, recenze, kritiky a rozhovory publikované jak v akademických publikacích, tak v denním tisku. – Fotografie na obálce je převzata z českého filmu Volání rodu (foto Karel Šebík).

Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen

Knihkupectví Petrkov — Mon, 18 Aug 2025 22:00:00 +0000

Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace. Tato zásadní změna přichází ve středoevropském prostoru na počátku 20. století a je završena po první světové válce. Cílem autorek je představit komplexní obraz vědkyně v české a československé společnosti první poloviny 20. století; ukázat zastoupení a pracovní výsledky žen v různých vědních oborech, možnosti profesionálního růstu a budování vědecké kariéry, které v případě žen vyžadovalo sladění pracovního a osobního života; představit důvody, které do určitých oborů přiváděly více žen než mužů. Kniha hledá odpovědi na otázky, jaký druh vědění ženy reprezentují a produkují, jaká byla jejich místa ve vědeckých institucích a jak probíhala výměna vědeckých informací. Sleduje jak vzdělávací a vědecké instituce, v nichž se objevovaly ženy, tak osobní i profesní životy vědkyň. Zabývá se také konkrétními příklady, které často svědčí o zvláštních osudech a atypických vědeckých kariérách žen, někdy označovaných pojmem „maverickové“, tedy ty, které překračovaly všechny normy, stereotypy a zažitou praxi a dosahovaly (byť třeba jen částečných) úspěchů.

1912. 100 let od otevření Obecního domu v Praze

Knihkupectví Petrkov — Wed, 30 Jul 2025 06:05:12 +0000

Kniha 1912, vycházející u příležitosti výstavy k stoletému výročí otevření Obecního domu, má podobu mozaiky mapující rok 1912, který byl doslova nabit přelomovými událostmi. Autory textů jsou proto badatelé z různých oborů, od historiků umění a architektury přes filozofy až po historiky literatury a divadla. Kniha je rozdělena do tematicky propojených celků volně reflektujících čtyři roční období. První z nich, Zima 1911-1912, reflektuje dějiny na obecnější rovině, zamýšlí se nad samotným smyslem úvah o jednom roce a dále nabízí konkrétní pohledy historiků architektury. Část Jaro 1912 je věnována výzdobě Obecního domu, výstavám Skupiny výtvarných umělců a Sursum. Doplněny jsou dvojicí speciálních textů mapujících dobovou tvorbu Bohumila Kubišty a analyzujících Gutfreundovu sochu Úzkost. Léto 1912 se v uměleckohistorických příspěvcích soustřeďuje na širší mezinárodní kontext. Závěrečná část Podzim 1912 je mezioborová, částečně mapuje situaci v dobové literatuře – například že v tomto roce napsal Franz Kafka Proměnu – a přináší i genderový pohled. Jednotlivé celky oddělují obrazová kalendária využívající fotografické reprodukce týdeníku Český svět, ilustrovaného společenského magazínu, který v době před první světovou válkou představoval nejvýznamnější obrazové periodikum v češtině. Přispívali do něj jak přední fotografové (Brunner-Dvořák, Bufka, Drtikol, Reach), tak i řada fotoamatérů, a díky širokému tematickému záběru se Český svět stal doslova obrazovou kronikou doby uchovávající dodnes v originále již neexistující snímky. Oborová rozmanitost knihy, doplněná téměř čtyřmi stovkami reprodukcí, se stává nesporným přínosem na poli historického bádání a přirozenou inspirací k co nejširšímu pohledu na události počátku 20. století.

Čtení o Elišce Krásnohorské

Knihkupectví Petrkov — Wed, 30 Jul 2025 04:36:36 +0000

Čtení o Elišce Krásnohorské črtá příběh utváření obrazu kritičky, básnířky a emancipační aktivistky Elišky Krásnohorské, a to ve čtyřech obdobích jejího života: chronologicky pořádaný výbor z recenzí, článků, polemik, zpráv a kritik sleduje tuto jedinou básnířku "vyššího slohu" od raných libret a sbírek básní, přes smetanovská libreta, soustavnou činnost literárněkritickou, vrcholné překlady poezie až k pozdním sbírkám a hlavně k ženským feministickým vzdělávacím a politickým snahám. Antologie zaznamenává nejen básnické a kritické polemiky při prosazování moderního pojetí literatury a překladu, ale i osobní, často genderově podmíněné útoky. Kniha zprostředkovává reakce na autorčinu literární a hudební tvorbu (Otakar Hostinský, Josef Durdík, Vítězslav Hálek, Jan Neruda, Jan E. Kosina), reflektuje rozsáhlé literární spory Elišky Krásnohorské a jejich překonávání očima jejích protivníků (J. V. Sládek, J. Vrchlický, Jan Herben, J. S. Machar, T. G. Masaryk) i obhájců (Primus Sobotka, T. Nováková). Náhledy na Krásnohorskou formovala také její zakládající aktivita v oblasti ženského vzdělávání, zvláště založení dívčího gymnázia Minerva v Praze (K. S. Sokol, V. Kellner).

Předmluva editorky zasazuje uváděné texty do literárněhistorických souvislostí a představuje Krásnohorskou jako všestrannou a významnou osobnost české kultury a společnosti 19. století. Další relevantní informace přinášejí medailonky osobností zastoupených v antologii. Knihu uzavírá výběrová bibliografie jednak autorská, zachycující knižní publikace a publicistiku, kritickou a feministickou činnost E. Krásnohorské, a jednak bibliografie odkazová, shromažďující ve výběru literaturu o ní.

Jak odlesk měsíce v jezeře

Knihkupectví Petrkov — Wed, 30 Jul 2025 04:08:14 +0000

Antologie Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech, 1865-1945 se věnuje roli genderu v české umělecké teorii a kritice od druhé poloviny 19. století do konce druhé světové války. Mapuje dobu, kdy se v českých zemích postupně rodila a vyvíjela ženská emancipace a kdy se otázkám spjatým s rolí žen a mužů, resp. ženskosti a mužskosti ve společnosti, kultuře a umění mezi kritiky, literáty a badateli věnovalo stále více pozornosti. Těžištěm práce jsou texty (recenze, eseje, úvahy, katalogové texty či polemiky) z pera dobových publicistek a publicistů, které se zaměřují na sféru výtvarné kultury a které byly publikovány v denících, časopisech a jiných periodikách, případně ve sbornících nebo výstavních katalozích. Ačkoli antologie akcentuje právě výtvarné umění, ne všechny zastoupené autorky a autoři pocházejí z řad českých výtvarných kritiků nebo uměnovědců. Do antologie jsou začleněny rovněž texty žen a mužů činných v oblastech literatury, literární kritiky, estetiky nebo filosofie a v jejichž názorech rezonují širší problémy umění a kultury. Antologie klade důraz nejen na samotnou povahu umění, ale také – a to především – na širší kulturní, ideologické a sociální souvislosti, v nichž jsou umělecká díla produkována, prezentována a reflektována. Antologie je proto členěna tematicky, přičemž jednotlivé kapitoly zachycují vývoj myšlení a rozmanitost názorů na vybrané problémy, včetně ženského uměleckého vzdělání, uměleckého průmyslu, kategorie "ženského umění", kolektivních ženských aktivit na poli výstavnictví či psychologie pohlaví ve vztahu k umělecké činnosti. Cílem antologie je odkrýt dosud přehlížený rozměr české umělecké kritiky: ukázat, že názory na moderní umění byly ve sledované době v tuzemsku – podobně jako jinde v Evropě – značnou měrou genderově podmíněné.

Čtení o Boženě Němcové

Knihkupectví Petrkov — Wed, 30 Jul 2025 00:48:03 +0000

Antologie Čtení o Boženě němcové s podtitulem Hommage Boženě Němcové a jejím následovnicím je malým výborem z velmi rozsáhlé literatury o spisovatelce Boženě Němcové, rámovaným zhruba lety po její smrti a z druhé strany rokem 1945. Začíná velkým portrétem, jejž v roce 1870 Němcové věnovala Sofie Podlipská, a končí pracemi dvou mimořádných osobností – archeoložky a estetičky Růženy Vackové a filoložky a kritičky Věry Liškové. Nejde tu ostatně jen o Boženu Němcovou, ale zvýšenou měrou také o ženy, které o ní psaly: o jejich názory a myšlenky a jejich role v české společnosti. Třiadvacet vybraných textů je připomínkou několika žen, které považovaly Němcovou za součást svého osobního a profesního života. Výsledný soubor je svého druhu archeologií paměti žen a jejich intelektuální emancipace v téměř stoletém období, které skončilo radikálními změnami, jež zasáhly do veřejného postavení žen a změnily způsoby jejich angažovanosti. V celku antologie nabývají proto na významu medailony autorek, které mohou posloužit jako další rozcestí, další impulzy pro obnovování zasuté paměti žen. Díky Boženě Němcové lze tak objevovat nesamozřejmou, ne zcela známou tradici myšlení a hledání "vnitřní svobody ženiny". Závěrečný výběr z bibliografie Boženy Němcové dovedený do současnosti umožňuje zasadit texty do širšího kontextu rozprav o Němcové a také poskytnout první orientaci v nepřehledném poli psaní o této ikonické spisovatelce.

Post Scriptum

Knihkupectví Petrkov — Wed, 30 Jul 2025 00:37:55 +0000

Publikace Jiřího Sozanského je bohatě ilustrovaná jeho díly od 70.tých let minulého století až po nejnovější práce. Textová část, která je rozsáhlá, zahrnuje vzpomínky autora na dětství a dospívání v období totality, jeho postoje a umělecký vývoj, neodmyslitelné od občanského postoje.
Významný je textový a výtvarný obraz matky zpřítomňovaný touto knížkou , který nenaplňuje běžná očekávání, jaké by mohlo být vzpomínání na matku; většina záznamů navíc přesahuje téma matky a života s matkou, dětství, dospívání, jde více o záznamy profesního života v dobách nepříznivých, či méně nepříznivých, který začal před vytouženým a vybojovaným vstupem na AVU. Matka v knížce není záchrana, idylická síla, sentimentální vzpomínka. Je to existující fakt života, nejde jej odmítnout, ani překročit, ani idealizovat. Přesto je kniha poctou matce.