<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Le Goff Jacques &#8211; Knihkupectví Petrkov</title>
	<atom:link href="https://knihyhb.cz/autori/le-goff-jacques/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://knihyhb.cz</link>
	<description>Knihkupectví Petrkov</description>
	<lastBuildDate>Tue, 28 Apr 2026 00:22:51 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://knihyhb.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-logo_petrkov_pruhledne-pozadA­-32x32.png</url>
	<title>Le Goff Jacques &#8211; Knihkupectví Petrkov</title>
	<link>https://knihyhb.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>O hranicích dějinných období</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/o-hranicich-dejinnych-obdobi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 25 Dec 2025 22:22:01 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/o-hranicich-dejinnych-obdobi/</guid>

					<description><![CDATA[V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), od něhož če...]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), od něhož česky vyšlo více mež deset titulů, obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí.Stať se obrací k následujícím otázkám: Jakou roli má hrát sebehodnocení renesančních osobností v dnešním pojetí epochy, vůči které se vymezovali? Kde leží počátky historické periodizace vůbec a jaké podoby tento nástroj nabyl s ustavením historie jakožto akademického oboru? Kdy a jak se vytvořil dodnes populární obraz středověku jakožto „temného věku“? A jak pojmout úkol historika dnes, kdy řada významných autorů popírá samu nutnost globální periodizace?Autor hájí koncept „dlouhého středověku“ od 3. do 18. století, spojovaného kulturní dominancí latiny a (jednotného či rozpolceného) křesťanství, ale také strukturou společnosti, formou výroby, stravováním, rolí dopravy a dalšími rysy, a zastává se významu periodizace jakožto nástroje orientace a hledání historického smyslu i v dnešním, globalizovaném a polycentrickém světě.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Za jiný středověk</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/za-jiny-stredovek/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 30 Jul 2025 07:45:43 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/za-jiny-stredovek/</guid>

					<description><![CDATA[Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty, jenž navazuje na velice úspěšnou a obdobně koncipovanou knihu, vydanou nakladatelstvím Argo v roce 1998 &#8211; Středověká imaginace. V programové práci, která dnes patří ke klasice medievalistiky podmíněné přístupy školy Annales, autor soustředil své eseje z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty, jenž navazuje na velice úspěšnou a obdobně koncipovanou knihu, vydanou nakladatelstvím Argo v roce 1998 &#8211; Středověká imaginace. V programové práci, která dnes patří ke klasice medievalistiky podmíněné přístupy školy Annales, autor soustředil své eseje z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna. Le Goff se v nich projevuje jako mistr intelektuální reflexe a hledač základních kategorií středověkého světa.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Svatý Ludvík</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/svaty-ludvik/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 30 Jul 2025 06:08:29 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/svaty-ludvik/</guid>

					<description><![CDATA[Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti.</p>
<p>Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.<br />Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
