<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Majtenyi David &#8211; Knihkupectví Petrkov</title>
	<atom:link href="https://knihyhb.cz/autori/majtenyi-david/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://knihyhb.cz</link>
	<description>Knihkupectví Petrkov</description>
	<lastBuildDate>Mon, 27 Apr 2026 06:58:09 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://knihyhb.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-logo_petrkov_pruhledne-pozadA­-32x32.png</url>
	<title>Majtenyi David &#8211; Knihkupectví Petrkov</title>
	<link>https://knihyhb.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Říkali jim španěláci</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/rikali-jim-spanelaci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 Aug 2025 22:00:00 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/9788075730992/</guid>

					<description><![CDATA[V Mezinárodních brigádách ve Španělsku bojovalo více než 2200 československých občanů. Mezi zahraničními dobrovolníky tvořili os...]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>V Mezinárodních brigádách ve Španělsku bojovalo více než 2200 československých občanů. Mezi zahraničními dobrovolníky tvořili osmý největší kontingent – po Francouzích, Italech, Polácích, Američanech, Němcích, Jugoslávcích a Belgičanech. Říkali jim prostě španěláci. Mohlo by to navozovat dojem, že i jejich osudy byly víceméně stejné, nebo alespoň podobné. Přestože většinu z nich sice na Pyrenejský poloostrov zavedly podobné motivy, realita, zvláště ta následná, byla v turbulentním 20. století ale podstatně barvitější.Naprostá většina z těch, kteří přežili Španělsko, boje na frontách 2. světové války i nacistické věznice a koncentrační tábory se v roce 1945 vrátila do vlasti, kde začal vznikat lidově-demokratický režim. Z velké části šlo o členy komunistické strany a není nijak překvapivé, že mnozí z nich již tehdy začali utvářet její pretoriánskou gardu.Ze všech „španěláckých“ osudů jsme vybrali čtyři – tři české a jeden slovenský, především však komunistické. Byly stejně neobyčejné, ale do značné míry víceméně docela charakteristické i pro osudy ostatních „španěláků“: docela určitě dramatické, ve všech případech plné vzestupů a pádů. Bohuslav Laštovička, Ladislav Holdoš, Josef Pavel a Osvald Závodský, čtyři známá jména. Ale známe je doopravdy?V Mezinárodních brigádách ve Španělsku bojovalo více než 2200 československých občanů. Mezi zahraničními dobrovolníky tvořili osmý největší kontingent – po Francouzích, Italech, Polácích, Američanech, Němcích, Jugoslávcích a Belgičanech. Říkali jim prostě španěláci.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Svědectví letových zápisníků &#8211; Ze života rotmistra polního pilota letce Eduarda Šimka (1903-1957)</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/svedectvi-letovych-zapisniku-ze-zivota-rotmistra-polniho-pilota-letce-eduarda-simka-1903-1957/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 Aug 2025 22:00:00 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/9788075731227/</guid>

					<description><![CDATA[Letecká a životní dráha zapomenutého aviatika „zlaté éry“ československého letectví Eduarda Šimka opulentním způsobem dokumentuj...]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Letecká a životní dráha zapomenutého aviatika „zlaté éry“ československého letectví Eduarda Šimka opulentním způsobem dokumentuje dobu, kdy „vzduch byl naším mořem“. Vůně leteckého benzínu na nás dýchá z každé stránky. Stíhací pilot byl současníkem „králů vzduchu“ Nováka, Hubáčka, Širokého a mnoha jiných, z nichž někteří se měli později proslavit za 2. světové války. Na slavných stíhačkách Letov Š-20 a Avia B-21, Ba-33, B-534 a mnoha dalších létal v Chebu, Praze, Olomouci i na Slovensku. Unikátní a prakticky kompletně dochovaná písemná, fotografická i hmotná pozůstalost dává zcela ojedinělou možnost nahlédnout do všedních, přitom však barvitých osudů příslušníka normativního jádra vojenského letectva Masarykovy republiky.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zrádce, hrdina, spisovatel?</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/zradce-hrdina-spisovatel/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 30 Jul 2025 00:26:34 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/zradce-hrdina-spisovatel/</guid>

					<description><![CDATA[Jaroslav Klecan z Reportáže, psané na oprátce]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Dělnický aktivista, později interbrigadista ve Španělsku a naposledy protinacistický odbojář Jaroslav Klecan (1914?1943) byl až donedávna považován za toho, který zradil. Napsal to o něm Julius Fučík v Reportáži, psané na oprátce. Spisovatel Marek Toman a historik David Majtenyi toto obecně přijaté odsouzení vyvracejí. Spojili své síly i rozdílné přístupy a vytvořili věrohodný, lidský portrét člověka, jehož můžeme bez nadsázky řadit k hrdinům. Pozoruhodným svědectvím o Klecanově povaze, přesvědčení i přirozeném rozhledu a intelektuálním nadání jsou objevené dopisy jeho španělské lásce Paquitě, které jí psal z francouzských koncentráků v letech 1939?1941. Jaroslavu Klecanovi se téměř osmdesát let po odsouzení a smrti v berlínské věznici Plötzensee konečně dostává pravdivého obrazu. Patřil ke statečným Čechům, kteří se nebáli vzdorovat nespravedlnostem a násilí.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
