Dělba moci a její proměny

Knihkupectví Petrkov — Mon, 18 Aug 2025 22:00:00 +0000

Koncept dělby moci představuje jeden z výchozích stavebních prvků současných demokratických právních států. Jeho základní myšlenka založená na přesvědčení o tom, že koncentrovaná moc hrozí svým zneužitím, je stále platná, avšak postupy, jimiž se má takovému nežádoucímu stavu bránit, jsou proměnlivé. Funkční koncept dělby moci musí být tudíž dynamický. Prochází jednak spontánním vývojem, jednak jsou podoby dělby moci ovlivňovány řízenými společenskými procesy. Za základní charakteristiku těchto změn lze považovat měnící se přesvědčení o tom, kdo je nejlépe disponován čelit potenciálním snahám o uzurpaci většího dílu moci. Do koncepcí dělby moci se již nezapojují výlučně vnitrostátní orgány a další vnitrostátní aktéři. V nebývalé míře lze pozorovat ingerenci mezinárodních a nadnárodních organizací či vliv nestátního sektoru ať již ziskového nebo neziskového. Některými z těchto změn se kniha zabývá. Definuje samotný koncept dělby moci, obrací pozornost ke vztahům normotvůrce a orgánů aplikujících právo, které popisuje na pozadí dichotomie tvorby a dotváření práva, analyzuje vliv mezinárodních a nadnárodních organizací na činnost vnitrostátních orgánů jako jednu z forem jejich kontroly, v neposlední řadě se věnuje i rozdělení moci uvnitř justice.

Retroaktivita v právu

Knihkupectví Petrkov — Mon, 18 Aug 2025 22:00:00 +0000

Retroaktivita, tedy zpětná působnost, je v právu předmětem polemik již od starověku. Změny právní úpravy v čase se často projeví zásahem do právní jistoty, případně narušují legitimní očekávání adresátů právní úpravy. Je tomu tak zejména tehdy, mění-li se právní postavení těchto osob k jejich tíži. Na druhou stranu však zpětné působení práva v čase nemůže být v právu zcela eliminováno. Mohou proti němu svědčit různá ústavní omezení, avšak jiná ústavní pravidla jej v různých situacích mohou též vyžadovat.Hlavním důvodem legitimujícím změnu práva v čase je pravomoc zákonodárce reagovat na aktuální společenské potřeby změnou právní úpravy, a to i takovou, která bude působit zpětně. Podstatné je vymezení a dodržování pravidel, podle kterých bude možno posuzovat přípustné a nepřípustné zpětné časové působení práva. Základem těchto pravidel jsou v současné době především ústavní normy a dále pravidla obsažená v mezinárodních smlouvách. Ta jsou následně interpretována a precizována rozhodovací činností zejména ústavních soudů, případně soudů mezinárodních a nadnárodních institucí.Kniha ukazuje, že utváření takových pravidel podléhá různým vlivům, je závislé na sociálních, ekonomických i politických okolnostech, a proto je nalezení univerzálního řešení v podstatě nemožné. Jednotícím východiskem nicméně zůstává racionální požadavek, aby právní pravidla umožnila svým adresátům předvídat právní důsledky jejich chování. Přístup nereflektující tento požadavek je nutno náležitě obhájit. Pokud se tak nestane, je retroaktivita právní úpravy stěží akceptovatelná.

Tryzna Jan – Knihkupectví Petrkov

Dělba moci a její proměny

Retroaktivita v právu