<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Vokurka, Michal &#8211; Knihkupectví Petrkov</title>
	<atom:link href="https://knihyhb.cz/autori/vokurka-michal/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://knihyhb.cz</link>
	<description>Knihkupectví Petrkov</description>
	<lastBuildDate>Mon, 27 Apr 2026 03:13:48 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://knihyhb.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-logo_petrkov_pruhledne-pozadA­-32x32.png</url>
	<title>Vokurka, Michal &#8211; Knihkupectví Petrkov</title>
	<link>https://knihyhb.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Barokní krajinotvorba na sasko-lauenburských panstvích 1635-1740</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/barokni-krajinotvorba-na-sasko-lauenburskych-panstvich-1635-1740/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 24 Dec 2025 22:10:09 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/barokni-krajinotvorba-na-sasko-lauenburskych-panstvich-1635-1740/</guid>

					<description><![CDATA[Výzkum krajiny v době baroka je často spojován s určitým typem idealizace vztahu předmoderního člověka k jím obývané krajině. Na...]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Výzkum krajiny v době baroka je často spojován s určitým typem idealizace vztahu předmoderního člověka k jím obývané krajině. Na příkladu sedmnácti panství sasko-lauenburských vévodů a princezen je ukázáno, že přístup šlechty ke krajině byl v mnohém pragmatičtější oproti tomu, jak ho nazírala dosavadní literatura. Kromě nepopiratelné estetické a hospodářské funkce plnila komponovaná krajina i úlohu na poli sociální komunikace. Šlechtická reprezentace, legitimizace moci a potvrzování stávajícího společenského uspořádání byly při dobové krajinotvorbě zdůrazňovány stejně jako otázka konfesionalizační. Krajinotvorba Sasko-Lauenburských v letech 1635 až 1740 je sledována s přihlédnutím k myšlenkovému pozadí projektů a obecné rovině úvah o tzv. (české) barokní krajině. To umožňuje i komparativní pohled v závěru textu.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Sociální disciplinace krajiny na sasko-lauenburských panstvích v Čechách</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/socialni-disciplinace-krajiny-na-sasko-lauenburskych-panstvich-v-cechach/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 24 Dec 2025 12:17:46 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/socialni-disciplinace-krajiny-na-sasko-lauenburskych-panstvich-v-cechach/</guid>

					<description><![CDATA[Kniha se pokouší na příkladu českých panství sasko-lauenburských vévodů sledovat přelom ve vnímání přírody a krajiny, který nastal v 17. století v západní a střední Evropě, přičemž se zároveň změnil také přístup aristokracie k jejímu panství. Autor se zaměřuje na budování jejich dominia, rezidencí a významných sakrálních staveb, hlavní pozornost je však upřena na zahradní [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Kniha se pokouší na příkladu českých panství sasko-lauenburských vévodů sledovat přelom ve vnímání přírody a krajiny, který nastal v 17. století v západní a střední Evropě, přičemž se zároveň změnil také přístup aristokracie k jejímu panství. Autor se zaměřuje na budování jejich dominia, rezidencí a významných sakrálních staveb, hlavní pozornost je však upřena na zahradní areály, využívání vodních ploch a toků, lesní hospodářství, hospodářské dvory a jejich management. Analyzuje správu a proměny panství podle zájmů a požadavků jejich majitelů a snaží se (re)konstruovat jejich vztah a postoj k panství. Úspěšné skloubení všech tří funkcí, které panství plnilo, tj. funkce hospodářská, estetická a rekreační, vedlo k tomu, že majitel panství býval vnímán jako dobrý hospodář (Hausvater), v případě dědiček sledovaného dominia se tento obraz spojoval se stereotypem dobré vdovy.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
