Brno na přelomu 19. a 20. století / Brno at the turn of the twentieth century

Brněnská secese vyrostla v mnohotvárný a současně celistvý fenomén doby. Objevná poznání jednotlivých uměleckých disciplin tvoří celek překvapivé obsažnosti a výtvarné síly. Jakoby navzájem souzněly verše Neumannovy Knihy lesů vod a strání s geniální hudbou Leoše Janáčka a zářivou barevností obrazů Joži Úprky. Mají společnou schopnost hlubokého poznání přírody, země, krajiny a lidí. Architektura je přirozenou součástí hnutí i samostatnou tvůrčí silou, která vytvořila příznivé prostředí a spolehlivý rámec doby a její kultury. Svým výtvarným úsilím a charakteristickým stylem směřovala secese k nalezení výrazové jistoty a vytvoření slohu jako hodnověrné formy kultury společnosti. F. X. Šalda ve stati Nová krása z roku 1903 označil secesi jako nejvyšší kulturní hodnotu. Jako jednotuumění a života, která je výrazem nutnosti a nikoliv spekulací.
Dne 28. 7. 1914 se lidé probudili do děsivého rána. Rakousko-Uhersko se ocitlo uprostřed rozsáhlého válečného konfliktu, který ničil hodnoty dosavadní společnosti. Secese, založená na ušlechtilých principech se ocitla na hraně závratně probíhajícího rozpadu společenského a kulturního. Teprve po čtyřech letech válečného běsnění přišel nový začátek, založený však na odlišných základech nové vývojové epochy.