Didone come soggetto nel dramma per musica

Sborník obsahuje referáty z 3. ročníku konferencí o italských operách v Čechách v 18. století, které organizovaly Kabinet hudební historie EÚ AV ČR, Centrum barokní kultury v Českém Krumlově a Mozartova obec, v této souvislosti s novodobou premiérou pražské opery Antonia Boroniho (1738?1792) z roku 1768 na námět karthaginské královny Didony. Konference se konala 16.?17. 9. 2017 pod názvem Didone jako operní inspirace v Českém Krumlově. Reinhard Strohm (univerzita v Oxfordu a Vídni) ji zahájil referátem o rituálech a jejich sekularizované podobě v operních scénách, Manfred Hermann Schmid (univerzita v Tübingen a v Mnichově) porovnal zhudebnění závěrečné sebevražedné scény Didony v různých operách 18. století. Andrea Chegai (Universita La Sapienza v Římě) analyzoval nuance v různém profilování osobnosti kartaginské královny v italské operní tvorbě let 1726?1749 a Antonella D’Ovidio (Universita ve Florencii) se soustředila na zhudebnění Didony Niccolo Jommellim. T. Volek konfrontoval rozporuplný vztah estetické normy operního druhu dramma per musica a požadavku šťastného konce („lieto fine“) zhudebněného příběhu. M. Jonášová referovala o Boroniho Didoně, zvláště o árii Ah non lasciarmi, no ve srovnání zhudebnění Mozartova, Guglielmova a Perezova. Wolfgang Hochstein (Hochschule für Musik Hamburk) pojednal Didonu ve dvou zhudebněních Hasseho a teatroložka Andrea Sommer-Mathis (Österreichische Akademie der Wissenschaften ve Vídni) dokumenty o uvedení „intermezza musicale“ La fuga d’Enea 1729 ve vídeňském Kärtnertortheater.