Ej, bogatýre Makoviči obrazotvorče…

Sedm desítek dopisů, které si mezi sebou vyměnili blízcí přátelé filmový režisér Martin Frič a spisovatel Jaroslav Žák v letech 1938 – 1948, neobyčejně plasticky odráží každodenní život v tomto období, poměry ve filmovém oboru za protektorátu i po zestátnění kinematografie v roce 1945 a samozřejmě rodinné peripetie obou pisatelů. Hledání filmových námětů se střídá s hledáním bytu a klidu a s nejrozmanitějšími problémy při řešení válečného i poválečného nedostatku.