Hledání jména věčného … aneb Příběh Bertholda Epsteina

Pediatr Berthold Epstein, narozený 1890 v Plzni, studoval lékařství v Praze, kde se habilitoval a později stal vedoucím Dětské kliniky Německé univerzity. Koncem roku 1938 musel kvůli svému židovskému původu univerzitu opustit. Podařilo se mu s manželkou odejít do exilu do Norska, kde byli však po německé okupaci zatčeni a deportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Manželka tam nedlouho poté zahynula. O profesoru Epsteinovi, který směl v Osvětimi působit jako ošetřovatel, se dozvěděl Josef Mengele a vyžádal si jej jako nedobrovolného pomocníka pro své pokusy. Po osvobození koncentračního tábora Epstein v Osvětimi ještě jako lékař zůstal a poté vstoupil do Svobodova 1. československého armádního sboru, s nímž se v květnu 1945 vrátil do Prahy. Ne všichni jeho někdejší čeští kolegové jej přivítali s nadšením. Přesto se koncem 1949 stal vedoucím Dětského oddělení Nemocnice Na Bulovce a za svou práci v pediatrickém oboru získal četná ocenění. Zemřel v Praze roku 1962. Jeho život je spojen s různými historickými etapami, od rakousko-uherské monarchie až po poválečné období v tehdejším Československu. Kniha vychází za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.