Na mramorových útesech

Novela Na mramorových útesech (1939) byla v době svého vzniku chápána jako nejsmělejší čin v oblasti krásné literatury vydané za nacistické éry a současníci ji přijímali jako knihu skrytého odboje a alegorickou kritiku třetí říše se symbolickými postavami Nadlesního/Hitlera a Braguemarta/ Goebbelse. V krásné krajině Velká Marina, která se prostírá kdesi na jihu na březích zářícího jezera, se usídlí dva bratři, aby se v domku na úpatí mramorových útesů věnovali studiu květin. V hlubokých lesích kolem Mariny však začíná růst moc Nadlesního, děsivého lovce lidí. Zlo z lesů jako ponuré výpary zatemňuje kraj, na Marině se postupně rozkládá prastarý řád a nakonec propuká otevřený boj, v němž celý kraj vzplane v ohni. Také bratři zanechávají studia a rozjímání, aby se postavili na odpor Nadlesnímu, a účastní se přízračných bojů v nočních lesích. V novele, odehrávající se mimo reálný čas a prostor, se splétají obrazy magické krásy s obrazy rozkladu a děsu a halucinační scény jsou podávány analyticky přesným jazykem.