Největší kočka z tohohle kanclu

Michaela Kašičková se nám představuje s poezií přímočarou, hutnou, plnou minipříběhů. Její básně jsou charakteristické notnou dávkou sebeironie a humoru, ovšem naproti tomu i lidských soukromých dramat. Témata čerpá z pozorování každodenních epizodek, které se odehrávají všude kolem nás.
Díky pozorovacímu talentu dokáže z každodenních všedností stvořit skicu plnou života.