Papírová pouta

Nohy jako by mi přirostly k podlaze. Někde v břiše se mi roztáčel kotouč hněvu a zoufalství. Stála jsem tady sama, ponížená, zraněná, bez východiska, bez dechu. Ne, nemohu to takhle nechat. Nedám se zlomit. Nedopustím, aby zhasla má poslední jiskřička ohně, života samého. … Pohled mi padl na šroubovák, co se tu válel na lince. Popadla jsem jej do dlaně. Kotouč svištěl na plné obrátky. Jiskřička ve mně vyšlehla plamenem a ruka se šroubovákem vystřelila nahoru. Dost! Už dost! Všechna má síla asi tak o velikosti hrášku se soustředila do jediného bodu – do hrotu šroubováku.
Román nejen pro ženy, který řeší témata domácího násilí, viny a odpuštění; pout, která nás svazují a ovlivňují v našem jednání.
Příběh sleduje životní osudy dvou nejlepších kamarádek Amálie a Eriky. Jak se obě vypořádají s vlivy svého pohnutého dětství? Zůstanou svou minulostí spoutány, budou opakovat chyby svých rodičů, nebo se jim podaří se vymanit?