Po velmi tenké čáře

Rozsáhlejší román je situován do osmdesátých let a jeho hlavní hrdinky – Leona, Ilona a Johanka, kterým je lehce přes dvacet a pracují v knihkupectví, hledají sebe, lásku, ideál, svět a svůj otisk v něm. Ilona, přitažlivá "kočka", střídá sexuální partnery a touží po lásce a sebepotvrzující jistotě. Leona, hledačka absolutna, nevyřeší dilema zakázané lásky k ženatému muži a ocitá se nedobrovolně v psychiatrické léčebně. Obhájí se sice před soudem bílých plášťů, ale ví, že už to nikdy "nebude takové jako dřív." Křehká a nemocná Johana, dcera disidentského spisovatele, marně touží po lásce, mateřství a zdraví, a nachází východisko ve víře. Se všemi třemi to tedy dopadne dobře i špatně současně – jak už to tak bývá. Románem prochází fantasy příběh o dobru a zlu, vpletený sem prostřednictvím Leony, která po nocích spisuje povídky. Text má mozaikovitou strukturu, v níž se jednotlivé "kamínky" rychle střídají, a je jak zajímavým připomenutím předrevolučních časů, tak i zajímavou a nadčasovou sondou do života a cítění mladých žen.