Pozpátku letící divoké kachny

Tom Robbins tentokrát nepřichází s novým románem, ale s knihou, která potěší zejména autorovy skalní fanoušky – se souborem časopiseckých článků, básní, úvah a drobných beletristických textů. Vzdává tu poctu svým hudebním (The Doors), literárním (Thomas Pynchon) i lidským idolům, a v úryvcích z rozhovorů dává nahlédnout do své autorské kuchyně. Přestože tyto drobné útvary povětšinou nevznikaly jen tak, nýbrž na objednávku, není těžké z nich vyčíst, na jakých teoretických základech staví Robbins barevné cirkusové stany svých románů; dokládají, odkud se vzala stylová virtuozita a kdo tvaroval vyhraněný světonázor tohoto mistra košaté metafory. Ti, kdo Robbinsovo dílo znají podrobně, mohou v textech s potěšením hledat zárodky budoucích postav a příběhů jeho knih.