Řezači kamene

Berlín, malý plácek uprostřed města, na který nemá vláda kvůli byrokratické kličce žádný vliv. Na nevyužívaném pozemku si kdysi dávno čtyři vlámské děti postavily kruhovou Zeď: žádný začátek, žádný konec a uprostřed velká prázdnota. Půl století z onoho místa bují krásné a vtíravé skalisko nových příběhů, zvyků a hnutí do vnitrozemí a pak dál přes hranice států a kontinentů. Ti lidé, řezači kamene, se stali legendami. O padesát let později čtveřice stavitelů pomalu stárne; jsou sice ještě bojovní, ale přece jen – především smířliví. Nadchází doba střídání stráží: přicházejí čtyři podobné vlámské děti – jejich odraz v zrcadle. O Starších a jejich Zdi slyšely, četly a snily. A připravují se. Zdá se jim, že bytí původní čtveřice ztratilo svůj smysl. Pro ponurost však není v oblasti za Zdí místo. Je to pískoviště. Hřiště pro nové myšlenky. To, co se tam odehrává, je nevinná zábava, ale je zde také útočiště pro lidi, kteří přišli zdaleka, aby zasadili semínko, které snad časem vyklíčí, aby s dětskou nevinností kladli otázky, a z další otázky pak udělali svou práci. Je tu prostor k hraní a zejména k vyprávění příběhů.
Pieter De Buysser je už po desetiletí autorem významných divadelních her. Ale až teď si troufnul na opravdový román. A jak se dalo čekat, nejde o žádné průměrné dílo. De Buysser nechal své hrdiny, aby se pokusili se o nepředstavitelné – aby vymysleli úplně nový svět.

Pieter De Buysser (*1972) žije a pracuje v Bruselu. Píše prózu i literaturu faktu, básně pro divadlo, kritiku dotčeného rozumu, pracovní plochy pro konstrukci anti-tragédie, dramaticko-poeticko–politologické říkanky, návod, jak oholit oko v 9 kapitolách, eseje, akčně-komické mapy pro případ nouze, drama, post-drama, prosluněné katastrofy a některé další žánry. Jeho tvorba pro performance, divadlo a film ho vedly k iniciaci a režii divadelních a filmových projektů. Jeho první román Řezači kamene (De Keisnijders), vyšel v roce 2012. Pieter De Buysser zdomácněl na scéně pražského divadla Archa, kde si již získal své publikum, nejčastěji zde uvedl svou sólovou prvotinu Pálení knih (Book Burning).

Vydání knihy podpořil Fond vlámské literatury.