Snímky ze vzdálených končin

Autor se u svých přátel často setkává s údivem, jak si všechno to, o čem ve svých knížkách píše, pamatuje.
Vysvětluje to následovně: Nikdy jsem si nevedl deník nebo zápisky či poznámky. Mojí pamětí jsou snímky. Do názvu této knihy jsem je dal nejen proto, že mají stejný počet písmen jak Uganda velký příběh malé nemocnice, Afrika náhody a jiná dobrodružství, Světem na vlastní pěst v 55+ a konečně Doktor na cestách, ale především proto, že právě jim vděčím za pomoc při psaní. Ve svých celkem pěti cestopisných knížkách jsem se snažil přiblížit čtenáři jak pozoruhodnou minulost, tak zajímavou a mnohdy rozporuplnou přítomnost, ale i mimořádné krásy našeho světa. V názvu knížky Snímky je i dovětek – ze vzdálených končin.
Vzdálených proto, že vzdálené je třeba i Španělsko, zatímco dalekými krajinami si představuji třeba Jižní Ameriku nebo Austrálii. A právě tato knížka skýtá v několika kapitolách široký zeměpisný záběr od Evropy k jihozápadu Spojených států nebo k jižní Africe, ale i neuvěřitelně široký časový rozsah od dávnověku doby kamenné a bronzové až ke květnu roku 2025. Odhaluje čtenáři nejen taje a mnohdy nevysvětlitelné pozůstatky vzdálených kultur, ale i osudy pozoruhodných žen 20.století – baronky Karen Blixen, známé z filmu Vzpomínky na Afriku a Corinne Hofmannové – Bílé Masajky. A konečně poslední kapitola knížky pojednává o nádherných dětech Malawi, krásné a snad nejchudší země Afriky.