Spitfire Mk.IX – 3.díl

Ještě v průběhu roku 1943 představovaly Spitfiry Mk.IX hlavní stíhací typ, určený u Fighter Command k vybojování vzdušné převahy. Po vytvoření 2nd TAF a se zavedením výkonnějších Spitfirů Mk.XIV a Tempestů Mk.V se role letadel tohoto provedení na jaře roku 1944 změnila. Nyní si „devítky“ přibraly do palety úkolů také stíhací bombardovací akce. Svou účinnost v této funkci ověřovaly během kampaně proti „Noballs“ (odpalovacím základnám německých odvetných zbraní). Nadále představovaly kvalitní typ, ale zejména v rychlosti již v porovnání s absolutní stíhačkovou špičkou lehce zaostávaly. Stále se ovšem těšily díky velmi dobrému sladění výkonů s letovými vlastnostmi velké přízni svých pilotů. A to i těch československých, neboť v lednu a únoru 1944 se 310., 312. a 313. squadrona konečně rozloučily s nevyhovujícími Spitfiry Mk.V a přešly na Mk.IX.