Srovnání české a ruské deklinace podstatných a přídavných jmen se zaměřením na výuku češtiny pro ciz

Nestejné funkční zatížení podobných gramatických struktur blízce příbuzných jazyků bývá příčinou častých interferenčních jevů, jejichž znalost může výrazně napomoci při tvorbě učebních materiálů a při výuce s adresným zaměřením. Srovnávací synchronní i diachronní analýza obou deklinačních systémů ústí v návrh dvojí koncepce souhrnné deklinační tabulky, která může sloužit jako výchozí model pro další systematizaci jmenných paradigmatických souborů.