Stromy do nebe

V další knize režiséra, scenáristy, spisovatele a fotografa Ivana Fíly je hlavním protagonistou opět Chodec, cestovatel časem, naslouchač příběhů. Během pandemie bloudil osiřelou Prahou a fotografoval liduprázdné ulice (Nouzový stav – Zápisky cestovatele časem); poté stoupal do výšin Hrubého Jeseníku, aby v zápětí sestoupil do hlubin lidských duší (Jeseníky – Čas, ten pohyblivý obraz věčnosti); nyní putuje zlatohorským krajem pokladů, kde rostou stromy do nebe a v oblacích si o nich povídají ptáci. Prochází údolím mezi Biskupskou kupou a Příčnou horou, toulá se po nekonečných planinách Rejvízu, tápe v temnotách tracených štol, vznáší se nad hladinou Zlatého jezera, fiktivně si povídá s Franzem Kafkou, Leošem Janáčkem a šachovým mistrem světa Emanuelem Laskerem, kteří tu byli dávno před ním, netušíce, jak pohnutými časy si tento krah a jeho lidé projdou. Za česko-polskou hranicí vstoupí do města Řádu úsměvu, pátrá po osudech zesnulých z pochodů smrti, po údajné minulosti Oskara Schindlera, povídá si s ukrajinskými ženami a dětmi, jejichž muži a otcové bojují ve válce. V povídce Kafka odhaluje dávné tajemství, po němž se marně pídili kafkologové z celého světa. V Kytičce pro Führera vypráví příběh třiadevadesátileté ženy, která jako devítiletá předala kytičku Hitlerovi a pykala za to celý život. Vzniklo tak třiadvacet nadčasových povídek ilustrovaných černobílými fotografiemi ve stylu magického realismu.