Svět podle Garpa – 2 CDmp3 (Čte David Novotný)

Když se Amerika změnila v minové pole, braňme se groteskou.

Přestože na svět přišel skoro neposkvrněným početím a matčina drsná výchova z něj učinila syna nevídaných schopností, snaží se T. S. Garp i bez otce obstát. Vaří, uklízí, naslouchá a hlavně jedná fér s příslušníky menšin, kteří si u nich doma podávají dveře a v kvasu 60. let o sobě dávají stále hlasitěji vědět. Jakmile se však sám stane tátou a chce uspět coby dobrý rodič, občan a spisovatel, zjišťuje, že tahle zodpovědnost bude veliké břímě. Už jen proto, že tu nežije sám, peklo jsou spíš ti druzí a neštěstí nechodí po horách, nýbrž po Garpovi… Tak jako jeho ohleduplný hrdina předešel i nejslavnější Irvingův román svou dobu proroctvím o tom, co vše boří lidské sny o štěstí. Obraz Ameriky procházející hlubokou vnitřní krizí je vykreslen v tak sarkastických barvách, že ho obdivuje již čtvrtá generace čtenářů. Miliony prodaných výtisků i kultovní trička se záludným Spodním výrem potvrzují, že nejlepší medicínou na nevyléčitelnou chorobu – naši smrtelnost – je černá groteska. Groteska o nemocných Spojených státech, která je vzhledem k hloubce tamních názorových příkopů opět aktuální. Irvingovo klíčové dílo bylo odměněno Národní knižní cenou (1978) a dočkalo se i filmové verze (1982, režie George Roy Hill) s mladým Robinem Williamsem v titulní roli.

"Tragikomická zpráva o moderní společnosti podaná v tak závratném tempu, že by se měla číst a chápat jako pokračování Hlavy XXII." – The Observer

"Jako všechny výjimečné romány také ten o Garpovi odmítá zavedený tvar, dokonce i při pozorování panoptika sexu, manželství a rodičovství. A přece – nebo právě proto – je úchvatným, závažným a nehasnoucím reprezentantem prózy pamětihodné síly." – The Chicago Sun-Times "S vědomím, že v chodu času jsme jedinci na odpis, se tomu osudu můžeme klidně chechtat. Irving, jenž chápe své předurčení coby dědic dickensovské vypravěčské tradice, si libuje v barokní barvitosti a navrch nám uštědří morální lekci. Lekci ve formě komedie mravů, završené neblahou předzvěstí, že bude hůř." – The New York Times

"Obrovský úspěch Irvingova čtvrtého románu se dal srovnat snad jen se čtenářským třeštěním nad Salingerovým Kdo chytá v žitě o necelých třicet let dříve. Kromě literárních kvalit se o to bezpochyby zasloužila i schopnost vystihnout právě ony ‚spodní víry a spodní výry‘ americké společnosti, ze kterých je až dnes hlavní proud: všudypřítomné násilí, především pak sexuální násilí na ženách, feminismus, transgender problematika, americký sen proměněný v noční můru…" – irozhlas.cz