<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Oikoymenh &#8211; Knihkupectví Petrkov</title>
	<atom:link href="https://knihyhb.cz/nakladatele/oikoymenh/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://knihyhb.cz</link>
	<description>Knihkupectví Petrkov</description>
	<lastBuildDate>Tue, 28 Apr 2026 14:39:37 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://knihyhb.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-logo_petrkov_pruhledne-pozadA­-32x32.png</url>
	<title>Oikoymenh &#8211; Knihkupectví Petrkov</title>
	<link>https://knihyhb.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Genealogie morálky</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/genealogie-moralky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 24 Apr 2026 13:16:00 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/genealogie-moralky/</guid>

					<description><![CDATA[Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci &#34;vůle k moci&#34; a [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci &quot;vůle k moci&quot; a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že &quot;kritika morálky&quot; v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Faidón</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/faidon/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 24 Apr 2026 13:16:00 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/faidon/</guid>

					<description><![CDATA[Poslední den svého života rozmlouval Sókrates v žaláři se svými přáteli o nesmrtelnosti duše. Při západu slunce vypil podaný jed, poslušen jsa soudu své obce, a zemřel. V předkládaném dialogu přetvořil Platón tuto dějinnou událost ve filosofickou báseň o smrti člověka, do kterého se vtělil Logos. Když se Platón po letech zmiňuje o tomto dialogu, [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Poslední den svého života rozmlouval Sókrates v žaláři se svými přáteli o nesmrtelnosti duše. Při západu slunce vypil podaný jed, poslušen jsa soudu své obce, a zemřel. <br /> V předkládaném dialogu přetvořil Platón tuto dějinnou událost ve filosofickou báseň o smrti člověka, do kterého se vtělil Logos. Když se Platón po letech zmiňuje o tomto dialogu, nazývá jej &quot;hovorem o duši&quot;; tehdy, když jej psal, byl mu snad především hovorem o Sókratovi, hovorem o filosofu.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Duše a krása v dialogu Faidros</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/duse-a-krasa-v-dialogu-faidros/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 27 Feb 2026 16:40:41 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/duse-a-krasa-v-dialogu-faidros/</guid>

					<description><![CDATA[Kniha Duše a krása v dialogu Faidros se zaměřuje na paralelu mezi řečí a tělem a ukazuje nejen šance, ale také rizika lidské vzájemnosti. Krásné tělo i krásná řeč jsou schopny v lidské duši vyvolat hnutí lásky, kterou Platón pojímá jako rozpomínku na skutečnou krásu. Tělo i řeč se tedy mohou stát médiem rozpomínky na [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Kniha Duše a krása v dialogu Faidros se zaměřuje na paralelu mezi řečí a tělem a ukazuje nejen šance, ale také rizika lidské vzájemnosti. Krásné tělo i krásná řeč jsou schopny v lidské duši vyvolat hnutí lásky, kterou Platón pojímá jako rozpomínku na skutečnou krásu. Tělo i řeč se tedy mohou stát médiem rozpomínky na to, co skutečně je, a tak příležitostí k překonání naší zaslepenosti, mohou však být také zaměněny za to, po čem duše touží a na co se jejich prostřednictvím rozpomíná. Právě v této ambivalenci představují řeč a tělo prostor, v němž se uskutečňuje lidský život pojatý jako mnohoznačný pohyb vtělených duší přispívající k utváření celku kosmu.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/idea-dobra-mezi-platonem-a-aristotelem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 27 Feb 2026 16:36:51 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/idea-dobra-mezi-platonem-a-aristotelem/</guid>

					<description><![CDATA[Práce významného německého filozofa se zabývá společným filozofickým základem Platóna a Aristotela.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Práce významného německého filozofa se zabývá společným filozofickým základem Platóna a Aristotela.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Maurice Merleau-Ponty</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/maurice-merleau-ponty-2/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 27 Feb 2026 16:28:10 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/maurice-merleau-ponty-2/</guid>

					<description><![CDATA[Založení a podstata]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Myšlení Maurice Merleau-Pontyho prošlo od jeho raných prací o vnímání složitým vývojem, vedoucím až k nezavršenému pokusu o vybudování ontologie smyslově vnímatelného. Předkládaný sborník, sestavený z větší části ze sekundárních textů předních merleau-pontyovských specialistů a doplněný ukázkami Merleau-Pontyho poznámek k přednáškám věnovaným pojmu založení, nabízí různé pohledy na problematiku vymezenou dvěma pojmy, které jsou pro pozdní Merleau-Pontyho myšlení určující: pojmy ideality a založení. <br />Vzhledem k tomu, že právě uvažování o tematice spojené s těmito dvěma pojmy vedlo některé Merleau-Pontyho následovníky k vypracování vlastních fenomenologických projektů, lze tento svazek považovat nejen za průvodce pozdní Merleau-Pontyho filosofií, ale také za průhled do současné francouzské fenomenologie.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Panství a spása</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/panstvi-a-spasa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 27 Feb 2026 16:26:02 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/panstvi-a-spasa/</guid>

					<description><![CDATA[Politická theologie ve starověkém Egyptě, Izraeli a Evropě]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Autor zde shrnuje výtěžky svých studií ke staroegyptským, staro­izraelským a evropským představám o politickém řádu. Soustřeďuje se přitom na proměnlivé vztahy mezi politickým společenstvím a náboženskými soustavami, přičemž rozlišuje dva aspekty politické theologie. První se týká theologických implikací politických pojmů a představ, druhý politických implikací, theologických pojmů a koncepcí. Autor zdůrazňuje, že často vyzdvihovaný proces sekularizace theologických pojmů má i svůj protějšek a že některé centrální theologické pojmy jsou theologizovanými pojmy politickými. Po podrobné a bohatě členěné analýze egyptských a izraelských náboženských a politických soustav a jejich vzájemných vztahů je v závěru věnována rozsáhlá studie postavě Mojžíše. Přeložil O. Vochoč.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Etické vztahy v ekonomice</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/eticke-vztahy-v-ekonomice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 27 Feb 2026 14:18:35 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/eticke-vztahy-v-ekonomice/</guid>

					<description><![CDATA[V předkládané knize se autor zabývá těmi oblastmi ekonomického života, v nichž se uplatňují především instituční vztahy. Ty představují specifický typ mezilidských vztahů, včetně mravních problémů, jež se v nich objevují. Jimi se na rozdíl od individuální či personální oblasti zabývá právě sociální etika. Autor ukazuje, že svět ekonomických vztahů je s mravní problematikou neoddělitelně [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>V předkládané knize se autor zabývá těmi oblastmi ekonomického života, v nichž se uplatňují především instituční vztahy. Ty představují specifický typ mezilidských vztahů, včetně mravních problémů, jež se v nich objevují. Jimi se na rozdíl od individuální či personální oblasti zabývá právě sociální etika. Autor ukazuje, že svět ekonomických vztahů je s mravní problematikou neoddělitelně spjat. Zároveň se snaží prokázat, že mravní odpovědnost v této oblasti má svébytný charakter právě proto, že vztahy účastníků ekonomického života se rozvíjejí v institučním prostředí, které sebou přináší odlišný typ nároků na mravní odpovědnost. Dotýká se filosofických podnětů, s kterými je etická problematika spojena již od svých počátků. Text je tak určen nejen akademické obci, pracovníkům a reprezentantům v podnikové a podnikatelské sféře, ale též všem čtenářům, kterým není etická problematika v institucích lhostejná.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Přítomnost Boha v dějinách</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/pritomnost-boha-v-dejinach/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 27 Feb 2026 14:17:04 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/pritomnost-boha-v-dejinach/</guid>

					<description><![CDATA[V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept &#34;zakládajících zkušeností&#34; judaismu &#8211; společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za &#34;dějinná náboženství&#34;. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept &quot;zakládajících zkušeností&quot; judaismu &#8211; společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za &quot;dějinná náboženství&quot;. <br />Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jako pták v kleci</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/jako-ptak-v-kleci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 27 Feb 2026 14:05:53 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/jako-ptak-v-kleci/</guid>

					<description><![CDATA[Epigrafické památky starověké Levanty]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>5. svazek je obdobně jako další svazky této řady komentovanou antologií primárních písemných pramenů z prostoru starověké Syropalestiny, tentokrát tzv. &quot;epigrafiky”. Kniha je rozdělena do čtyř chronologických částí, přičemž nejstarší zde pojednané texty pocházejí z rané doby bronzové, zatímco nejmladšími nápisy jsou ty, jež byly sepsány až v době železné a které zde tvoří většinu.<br /> Právě levantské státy doby železné byly vystaveny tlaku velmocí z Východu (Asyřané, Babylóňané) a &quot;jako pták v kleci&quot; si tak mohl připadat i poslední aramejský král Resín, kterého uvěznil v Damašku asyrský panovník Tiglatpilesar III. a stejně tak uvěznil &quot;jako ptáka v kleci&quot; asyrský král Sinacherib v Jeruzalémě judského krále Chizkijáše.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak je psáno</title>
		<link>https://knihyhb.cz/kniha/jak-je-psano/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Knihkupectví Petrkov]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 27 Feb 2026 14:02:10 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://knihyhb.cz/kniha/jak-je-psano/</guid>

					<description><![CDATA[Vědecké, právní, administrativní a školní texty starověké Levanty]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Sv. 4: Mezi písemnými prameny ze starověké Levanty tvoří nezanedbatelnou součást texty vědecké, právní, administrativní a školní povahy. Prostřednictvím komentované antologie se tak čtenář může seznámit s vývojem jednotlivých skupin textů či žánrů. Pro řazení textů má nezanedbatelnou důležitost i chronologické uspořádání, které umožňuje snadný pohled na vývoj konkrétního druhu textů. Zatímco nejstarší texty pocházejí již ze 3. tisíciletí př. Kr., tak nejmladší reprezentují bohatství doby železné v 1. tisíciletí př. Kr.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
