Jasnovidec v policejních službách – Příběhy ze zákulisí současné kriminalistiky

Po více než třiceti letech zkušeností, které mi přinesl můj dar, vlastnosti či jakkoli pojmenujeme to, co dělám, už nemám žádné iluze – vím, že jsem s tím darem odkázaný sám na sebe. Přiznám se, že jsem očekával něco úplně jiného, přinejmenším, že se o mne bude zajímat věda, tedy možná ne přímo o mne, ale o to, co umím. Tedy o výsledky mojí práce, o stovky lidských těl, které jsem našel. Nedá se rozhodně mluvit o nějakých náhodách nebo trefách naslepo. Je to stejné, jako kdyby mi v kostkách mnohokrát za sebou padla šestka. To není možné a stejně se tak stalo.Krzysztof Jackowski Druhý případ, kterému se Jackowski věnoval, byla vražda čtyřčlenné rodiny z Osaky. Vizi k ní vykonával v hotelovém pokoji v Tokiu. Organizátoři bohužel měli k dispozici pouze pytlík s hlínou, nabranou v zahradě vedle domu, ve které došlo k vraždě. Nedisponovali žádnými věcmi, patřícími zavražděným, protože policie nechtěla nic zpřístupnit. To však pro jasnovidce nebylo překážkou. Z kapitoly 17.