Opuštěná přístaviště

Když je země na troud, potěší každá kapka vláhy. Tak je tomu i s kriminálními případy. Vyšetřování obvykle začíná od nuly. Osudy některých lidí bývají dramatické a často strádají nepravostmi různých kalibrů. Upřímně se porovnat s vlastním svědomím a neopouštět svízelnou cestu poctivosti je pro mnohé hodně idealistická vize. Nejednou bylo stanoveno, že střílet po lidech je nezdvořilé, i to se však stává. Není vždycky snadné zakotvit v útěšných přístavištích. Příliš mnoho z nich zůstává prázdných, příliš mnoho laskavých zahrad zůstává opuštěných. A co hůř, slušný člověk nikoho příliš nezajímá. Takhle nějaký menší skandálek… Přicházejí dny, kdy levandulová modř soumraku houstne a večer se vkrádá do města jako nehlučný zvěd. Něco se chystá. Potají. Občas i sama smrt přibrušuje kosu. S tím vším se musí vypořádat skupina kriminalistů, vedená inspektorem Čemusem, svůj podíl odvádějí také policisté z několika služeben. Potýkají se s rozličnými nepravostmi, s lidmi za hranicí zákona. Střetávajíce se s jejich oběťmi hledají cesty ke spravedlnosti, která bývá značně ošidná. Neboť ve společnosti je dosud mnoho nedobrého. O to víc poutají jasnější světla v lidech. Kriminální případy jsou otištěny ve dvou publikacích, Opuštěná přístaviště a Opuštěná zahrada, které na sebe volně navazují.