Tři napoleonovi jezdci – Vzpomínky dragouna Onyona, dragouna Auvraye a jízdního myslivce Wolfe Toneho na deset let napoleonských válek (Kritické vydání)

Roku 1893 založila skupina mužů, sdružených kolem nově vzniklého Musée de l’Armée v pařížské Invalidovně, vojensko-historický měsíčník Carnet de la Sabretache, Zápisník ze šavlové tašky. Vycházel do roku 1937 a mezi otce zakladatele i vůdčí osobnosti v ní patřil vynikající malíř bitevních výjevů Édouard Detaille. V revui, z níž každý ročník dosahoval k šesti stům stran, vycházelo nepřeberné množství článku a studií z francouzské vojenské historie a nemalý podíl tu mělo zveřejňování rukopisných pamětí i vzpomínek z revolučních a napoleonských válek. Ze zapomnění jsme se pokusili pro české čtenáře vzkřísit tři z nich a výběr nebyl náhodný. Pospolu totiž dávají dosti neobvyklý obraz, ilustrující celý průběh napoleonských válek od doby slávy i oslnivých vítězství až po jejich hořký konec. Poddůstojník 4. dragounského pluku Jean-Auguste Onyon, autor první vzpomínky, vypráví o válce a tažení, které zažil, rozmarně, takřka žertovně a s onou nenapodobitelnou francouzskou lehkostí. I když zažil mnohá strádání, psal o tažení, které ho roku 1805 zavedlo až na Moravu, s nadhledem tak velkým, až by se mohlo zdát, že válka je jen zábavným dobrodružstvím.Podporučík 23. dragounského pluku jako kdyby na něj v čase navázal, ve svých takřka deníkových vzpomínkách ale líčí války a vojenský život z jiného pohledu, možná i proto, že do armády nešel z vlastní vůle. Stylem nedosahuje Onyonovy úrovně, obsahem ale dal nahlédnout do každodennosti a „vznešenosti i bídy vojenského života“ mnohem hlouběji. Boje jsou tu méně časté, hrdinství postrádá vychloubání a nejvíc se tu mluví o hladu, věčně prázdných žaludcích, pochodech v nepohodě a nocování v podmínkách, které si umíme sotva představit.Poručík 8. jízdního mysliveckého pluku William-Theobald Wolfe Tone je původem a národností raritou, neboť šlo o syna slavného irského povstalce, kterému dala Francie nový domov. Vypráví o soumraku Napoleonovy slávy, o tažení roku 1813 i mnoha bitvách včetně Drážďan a Lipska jako kdyby chtěl Auvrayovy vzpomínky na toto období doplnit a obohatit. Velikost a bída života vojenského zde dosahují vrcholu a hořkost porážek tu splývá s osobním utrpením…Kniha je doplněna rozsáhlým poznámkovým aparátem a řadou dobových černobílých ilustrací.